Nádrž na dešťovou vodu: jaký objem, kam s ní a jak ji napojit

Po několika suchých letech uvažuje o nádrži na dešťovou vodu čím dál víc lidí. Někdo chce zalévat zahradu bez vodného, jiný řeší novostavbu, u které obec chce, aby dešťová voda zůstala na pozemku. A u starších domů se občas najde stará betonová jímka, která by mohla dostat druhý život.

Otázky jsou vždycky stejné: jaký objem, kam s nádrží a jak ji napojit na okapy a na dům. Tady jsou výpočty, které si uděláš pro svůj dům, a pak postup, jak nádrž nakreslit do plánu sítí.

Kolik vody nasbírá tvoje střecha

Výpočet se vejde na jeden řádek:

půdorysná plocha střechy (m²) × roční srážky (m) × součinitel odtoku = nasbíraná voda za rok (m³)

Půdorysná plocha je plocha střechy při pohledu shora, včetně přesahů. Déšť padá svisle: sedlová střecha se 140 m² tašek nasbírá stejně jako plochá střecha, která zakrývá stejných 100 m² půdorysu. Tuhle plochu proto změříš přímo na plánu shora.

Roční srážky závisí na místě. V Praze a na jižní Moravě spadne zhruba 500 mm za rok, celostátní průměr za roky 1991 až 2020 je podle ČHMÚ kolem 680 mm a na horách to bývá přes 1 000 mm. Přesnější je údaj z nejbližší meteorologické stanice.

Součinitel zohledňuje vodu, která se ztratí: odpar, rozstřik, první splach, který odvede filtr.

Příklad. Dům 10 × 9 m s přesahem střechy 50 cm dokola má půdorys střechy 11 × 10 m, tedy 110 m². Při 500 mm srážek a taškách (0,8): 110 × 0,5 × 0,8 = 44 m³ za rok, tedy 44 000 litrů. Je to průměr: v létě naprší méně, než se spotřebuje, na podzim a v zimě se nádrž plní.

Pokud do nádrže můžeš svést jen část okapů (třeba strana do ulice vede do kanalizace), počítej jen plochu napojených střešních ploch.

Kolik jí opravdu spotřebuješ

Dešťová voda slouží tam, kde není potřeba pitná voda. Pro čtyřčlennou rodinu jsou realistické tyto řády:

V našem příkladu dům spotřebuje o něco víc, než střecha nasbírá. Nádrž bude v suchém létě občas prázdná a WC se bude muset doplňovat z vodovodu. S větší střechou nebo bez splachování dešťovou vodou vychází bilance líp.

Jak velkou nádrž zvolit

Nádrž nemusí pojmout celý rok. Musí vydržet suchá období, kdy dva tři týdny neprší. Objem se proto počítá z denní spotřeby:

• Bez zálivky, jen WC a pračka: asi 46 m³ za rok, tedy 125 l denně. Na tři týdny bez deště: 125 × 21 ≈ 2 600 l.
• Se zálivkou v létě se spotřeba v suchých týdnech může zdvojnásobit i ztrojnásobit, a to přesně ve chvíli, kdy se nádrž neplní. Při 350 l denně potřebují tři týdny asi 7 400 l.

Proto většina nádrží u rodinných domů má 5 000 až 10 000 litrů. Nad 15 000 l je přínos pro rodinu malý, pokud nemáš velkou střechu a velkou zahradu.

Pro zahradní domek nebo přístřešek s 20 až 30 m² střechy stačí nadzemní nádrž nebo sud na 300 až 1 000 l přímo pod svodem.

Kam ji na pozemku umístit

Místo se rozhoduje na plánu, kde vidíš dům, svody, sítě a stromy:

1. Blízko okapových svodů. Každý metr potrubí je výkop navíc a ztracený spád.
2. Blízko domu, pokud čerpadlo zásobuje WC a pračku.
3. Přístupná kvůli údržbě. Víko musí zůstat volné: ne pod lepenou dlažbou terasy ani pod záhonem. Kal se občas odčerpává cisternou: zeptej se firmy, jak daleko od víka může vůz stát.
4. Mimo pojezd aut, pokud nádrž není pojízdná nebo nemá roznášecí desku.
5. Dost daleko od základů. Běžné praktické pravidlo: nekopat pod čáru vedenou pod úhlem 45° od spodní hrany základu. Co se hodí pro tvou půdu, řekne stavební firma.
6. Daleko od kořenů velkých stromů, které hledají vodu a zvedají víka.
7. S ohledem na spodní vodu. V podmáčeném terénu může prázdná plastová nádrž vyplavat jako zátka. Řekni to firmě na zemní práce.

Nakonec ověř, co pod vybraným místem už vede: kanalizace, kabel, vodovod. Návod plán inženýrských sítí vysvětluje, jak je dohledat. Pokud má dům septik, žumpu nebo domovní čistírnu, drž obě zařízení jasně oddělená: návod septik, žumpa a domovní ČOV popisuje, co ověřit.

Spád a napojení

Voda přitéká i odtéká samospádem: o hloubce nádrže rozhoduje spád.

• Svody se spojují do zakopaného sběrného potrubí s rovnoměrným spádem, obvykle 1 až 2 % (1 až 2 cm na metr). Na 12 m potrubí je tedy přítok do nádrže o 12 až 24 cm níž než pata nejvzdálenějšího svodu, a k tomu se přičítá nezámrzná hloubka.
• Filtr před nádrží zachytí listí a mech. Počítej s tím, že ho budeš otevírat a čistit.
• Přepad odvádí vodu, když je nádrž plná. Vychází níž než přítok, s vlastním spádem, do vsakovacího objektu, příkopu nebo kanalizace, podle toho, co je u tebe dovoleno. Do kanalizace patří zpětná klapka a zápachová uzávěrka.
• Čerpadlo, v nádrži nebo ve sklepě, zásobuje samostatný rozvod: WC, pračku, venkovní kohoutek. Kohoutky označ jako „užitková voda, není pitná“.

Přepad: vsakování, nebo kanalizace

Stavební předpisy i obce dnes obecně dávají přednost tomu, aby dešťová voda zůstala na pozemku. Přepad pak vede do vsakovacího objektu: štěrkové rýhy, vsakovací šachty, plastových bloků pod zemí nebo do mělkého zatravněného průlehu.

Velikost závisí na propustnosti půdy: písek vsakuje rychle, jíl skoro vůbec. Vsakovací zkouška ušetří kopání šachty, která přeteče při první bouřce. Objekt umísti níž než dům, daleko od základů a sklepa. U větších staveb může úřad chtít hydrogeologický posudek.

Co můžou chtít úřady

U novostavby nebo přístavby nádrž není vždycky dobrovolná. Stavební úřad může v povolení chtít zadržení nebo vsakování dešťové vody, provozovatel kanalizace může omezit, kolik vody do stoky pustíš.

Sama podzemní nádrž mezi drobné stavby, které podle stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.) nepotřebují povolení, k datu psaní tohoto návodu nepatří. Příloha č. 2 zákona řadí podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a do 3 m hloubky mezi jednoduché stavby, a ty povolení v zásadě vyžadují. Jak úřad posoudí tvou nádrž, si ověř na stavebním úřadě dřív, než ji objednáš.

Na využití dešťové vody u rodinného domu se dá v době psaní návodu žádat o podporu v programu Nová zelená úsporám, v části, které se dřív říkalo Dešťovka. Podmínky, minimální objem a výše podpory se mění: aktuální pravidla najdeš na webu programu.

Jak ji nakreslit v Architektoru

Nádrž a její potrubí patří na úroveň Podzemí / sítě. Dům, terasa a stromy zůstanou průhledně vidět: hned poznáš, jestli nádrž nepadne pod budoucí cestu.

1. Nádrž: nástroj Nádrž, jímka, šachta (klávesa K), typ Nádrž na dešťovou vodu. Kliknutím ji umísti a ve vlastnostech nastav tvar (obdélníkový nebo kruhový), šířku, délku, hloubku a objem v litrech.
2. Svody a sběrné potrubí: nástroj Potrubí / podzemní síť (klávesa U), síť Dešťová voda. Začni u paty každého svodu a veď potrubí k nádrži, s kliknutím na každou změnu směru. Zadej průměr a hloubku, aspoň na obou koncích.
3. Přepad: druhé potrubí Dešťová voda, od nádrže k místu, kam voda odtéká.
4. Vsakovací objekt: nástroj Nádrž, jímka, šachta, typ Vsakovací objekt, s rozměry. Revizní šachty umístíš stejným nástrojem.
5. Výtlak z čerpadla do domu nebo k zahradnímu kohoutku: nekresli ho jako Pitnou vodu, příští instalatér by se nechal zmást. Nech síť Dešťová voda, nebo Zavlažování u větve jen pro zahradu, a do pole Poznámky napiš „dešťová voda pod tlakem, není pitná“.

Plánovanou nádrž nakresli ve stavu „Navržené“, červeně jako na stavebním výkresu. Do Poznámek zapiš, co jsi naměřil („dno 2,40 m pod víkem“): poznámky zůstávají soukromé, ani ve sdílení se nezobrazí.

S vlastním API klíčem ti první návrh udělá i asistent: „Umísti nádrž na 10 000 l u zadní fasády a napoj ji na svody.“

Než zavoláš firmu na zemní práce

Aby byly nabídky srovnatelné, měl by plán ukázat napojenou plochu střechy a cílový objem, polohu nádrže okótovanou od dvou rohů domu, trasu svodů a přepadu, místo odtoku, přístup pro bagr a sítě, které výkop kříží.

Sdílej ho odkazem „Podzemní sítě“: firma uvidí jen sítě a otázky připne přesně na místo. Na stavbu exportuj úroveň Podzemí / sítě jako PDF v měřítku.

Nádrž se navrhuje spolu se zahradou: voda z dobře navržené terasy do ní může stékat a návod plán zahrady shora se věnuje zálivce a zeleninové zahrádce.